Jak je klukovi na prvním rande
Jak je klukovi na prvním rande
Tyhle klučičí kulaté stoly jsou vždycky best of měsíce. No řekni sama, jestli by se ti to nelíbilo. Sebrat dva tři dobré kamarády, sednout si s nima někam, kde je pěkně útulno a klid, a celé odpoledne strávit povídáním o věcech, které nás holky tak bytostně zajímají a o kterých se většinou s klukama nemáme šanci pobavit. Existuje snad lepší návod na pohodové odpoledne? Tentokrát jsme podlehli kouzlu fakt inspirativního článku (str. 80) naší čtenářky a přispěvatelky Simony a vyrazili s klukama do čajovny. Bylo to velmi poučné první rande.
Obecně
anebCo to pro kluka vlastně znamená první rande?
"Tak obecně, jo?" vrhnul se do boje Jirka. "Obecně je to velká neznámá. První rande je jako takové velké očekávání. Je to vzájemné oťukávání, odhadování, poznávání nový holky a zkoumání, co se z toho vyklube. Jestli z toho bude něco trvalýho, to nikdy hned nepoznáme. Taky to nezáleží koneckonců jen na nás, že jo?" "Myslím, že z prvního rande máme kolikrát větší strach my než holky," přidává se Filip. "Je to přece jen na klukovi, jaký navrhne program, kam holku pozve, čím ji dostane... Vy se jen hezky oblíknete a necháte se bavit. Pro kluky je první rande o hodně těžší."
O pocitech
anebJak máme my holky poznat, jaké pocity měl z prvního rande kluk?
"Ale to je přece úplně jednoduchý," začal David. "První rande: nějaký ten program, konec kina nebo čeho, doprovození, rozloučení. A tady je to většinou kluk, kdo řekne: 'Tak já zítra zavolám.' No a jestli zavolá nebo ne, nebo jestli zavolá až za týden místo druhý den, na tom jasně poznáš, jak moc se mu to s tebou líbilo. Kluci jsou v tomhle, nutno přiznat, hrozní srabi. Nikdy, nebo možná v pěti procentech ze sta, nedokážou otevřeně říct: 'Hele sorry, tohle by neklapalo, moc dobře mi s tebou nebylo, nebo vlastně byla to hrůza, už tě nechci vidět.' Ne, radši to necháváme takzvaně vyhnít. Když kluk nezavolá, i když tě mezi tím potká, je to jasné NE, a pokud ho začneš uhánět, nechá se jednoduše zapírat. Nebere mobil, a když zavoláš z čísla, které nezná, vezme to a je dost zaražený, že slyší tebe. Ani tehdy ti ale neřekne: Copak ti to nedošlo? Bude se vymlouvat, že má teď moc školy atd. Skončí tím, že ti určitě, určitě zavolá ve středu po písemce. Ani ve snu ho to samozřejmě nenapadne."
"To je fakt," přidává se Filip. "Ale na druhou stranu, když o tebe kluk fakt stojí, poznáš to hned. V tomhle jsme naprosto nezáludní a otevření, někdy až moc. Taková ta holčičí rafinovanost, jako: nechám ho ještě trochu trpět, než zavolám, a podobně, to neumíme. Když jdeme na rande s tím, že to myslíme vážně, a je nám s holkou dobře, pak jsme průhlední jako kopírák. Určitě jí pošlem esemesku na dobrou noc a jestli nemá mobil, voláme hned zítra, jak jsme se domluvili, co možná nejdřív. A jestli se nemůžem vidět hned druhý den a domluvíme si schůzku třeba ob dva dny, určitě aspoň jednou zavoláme. Vymlouváme se, že si nemůžeme vzpomenout na jméno toho herce, o kterým jsme se bavili, ale ve skutečnosti chceme jen slyšet její hlas nebo smích. Tohle si ale neříkáme ani mezi kámošema. Asi se to stydíme přiznat. Holky si vůbec myslí, kdo ví, co si mezi kámošema neřekneme. Je fakt, že jsme hrozný drbny, ale co se týče vlastních zážitků, o tom se nemluví."
O dojmu
anebČeho si kluci nejvíc všímají, na co kladou důraz, co je pro ně na prvním rande nejdůležitější?
"Někdo říká, že společný zájmy," zamýšlí se Jirka. "Jasně že s holkou, co chodí pětkrát týdně na housle, si kluk metalista asi moc rozumět nebude. I když při vysokým stupni tolerance a shodě v zas jinejch 'odvětvích' klidně taky, znal jsem takový. Jinak si ale myslím, že společný koníčky tak důležitý nejsou. Spíš jde o to, jak si ti dva padnou do oka. Roli samozřejmě hraje taky chemie, jak se cítí být k sobě přitahovaní, jak moc jsou si oba sympatičtí a jak si zrovna kápnou do noty." "Já asi vím, na co se ptáš," přerušuje ho Filip. "Co způsobí to, že si v průběhu prvního rande řekneme: Jo, tahle holka je vážně dobrá, je mi s ní fajn, rozhodně bych neměl nic proti strávit s ní takových večerů víc. Je to v tom, jak je nám s ní příjemně. Krásný je, když je vidět, že je v pohodě, přirozená, příjemná, milá, směje se a povídá. Tím nechci říct, že nás dostane jen upovídaná, rozchichotaná panenka. Vůbec ne. Pozná se, když je holka v křeči. Když se křečovitě směje nebo se snaží za každou cenu vypadat nějak, jak si nacvičila před zrcadlem, je to škoda. Kazí to celý dojem. Taky nepůsobí dobře, když si odskakuje každých pět minut na záchod, aby se upravila. V podstatě její úsměv je ten nejhezčí dojem, jaký si můžeme z prvního rande odnést. A jestli všechno ostatní funguje jako ta chemie, o které mluvil Jirka, jeden dva společné zájmy (a to může to být cokoli, třeba lyžování v zimě, plavání v létě, kino... na tom se, myslím, shodnou snad všichni), je to nádhera. Nic víc se nedá od prvního rande čekat."
O vzhledu holky
anebCo se vám na nás nejvíc líbí, jak bychom měly nejlíp vypadat?
"Vzhled, ten holky vždycky strašně přeceňujou a přeháněj," bere si první slovo zase David. "Dyť je to úplně nelogický. Když už si dám jednou s holkou rande, nečekám, že na něj přijde Claudia Schiffer. Nejvíc ocením, když vypadá prostě normálně. Teda ne že by jí to nemělo slušet a nemělo by být vidět, že si na sobě dala záležet, ale ne zase moc. Ale na druhou stranu je zas chápu. Já před prvním rande taky strávím hodinu v koupelně, i když to nikomu z kámošů nevyprávím a ví to vlastně jen moje ségra, protože pokaždý hrozně nadává. Je hezký, když má holka třeba čerstvě umytý vlasy, nějaký to lesklý na puse a je cítit jemnou vůní, ale myslím, že obecně platí, že by neměla být křiklavá a nápadná."
"Někdy si holky myslí, jak jim to hrozně sluší, když si vezmou na sebe nějaký extra model, a nám se to přitom vůbec nelíbí," přidává se Jirka. "Tak třeba mi přijde fakt blbý, když si holka s tlustýma nohama vezme doslova mikrosukni. Ne že bych neměl rád pořádný stehýnka, ale přece je mi jasný, že něco je jen pro dlouhonohý vizuny, a sebekriticky musím zhodnotit, jestli na to mám nebo ne. Když mám pár kilo navíc a jsem hezky zaoblená, neznamená to, že jsem horší, ale že se nebudu v mini hloupě zesměšňovat.
Co sluší jedný, nesluší zákonitě všem. Říkám to i proto, že já sám mám přítelkyni plnější, mám takové holky radši, připadají mi víc sexy a v pohodě, ale začal bych pochybovat o její inteligenci, kdyby se narvala do nějakýho černýho saténovýho mini. A kdyby tak přišla na první rande, určitě bych jí znova nezavolal."
O líbání
aneb Líbat jo, nebo ne?
"Znám plno kluků, kteří to vidí jinak a chtějí se líbat hned napoprvé, ale to jsou většinou takoví, co to nemyslí moc vážně," uvažuje Filip. "Mně osobně by to ani nenapadlo. Teď mluvím o klasickým prvním rande: procházka, kino, jídlo a pití, procházka, rozloučení. Někdy jsou akce a příležitosti, na kterých se to jaksi zvrtne a trochu urychlí, ale to je jiná věc, to je už individuální. Prostě první rande podle mně není o líbání a sexu vůbec."
"A taky ty ruce," zapojuje se Jirka. "Chápu, že jste vy holky romantičky, ale vodit se hned na prvním rande za ruce hodně kluků prudí. Pokud s tím nezačne kluk sám (a o tom vážně pochybuju), je rozhodně sympatičtější nechat nám ruce volný. Aspoň na začátku."