Jak na toho kluka?
Jak na toho kluka?
...Známe to. Ne vždycky je to ovšem tak jednoduché, a většinou bývá nastalá situace pro toho dotyčného překvapením, a také ne vždy dopadne dobře. Hlavní věcí je nepropadat panice při prvním odmítnutí. Ačkoliv si myslíš, že signály, které ke svému vyvolenému vysíláš, jsou tak neuvěřitelně trapně okaté a ty se pokaždé dušuješ, že příště se před ním tak ponižovat nebudeš, nemusí ten dotyčný přitom vůbec nic poznat! Záleží to na člověku, ale je možné, že proto že si uvědomuješ, jak silný k němu cítíš cit, připadá ti trapné ho i třeba jen o něco požádat, nebo mu popřát hezký den..máš strach že by z toho okamžitě poznal jak na tom jsi, že by to vypadalo jako laciné svádění a to ty přece nechceš..a proto jsi k němu, možná nevědomky až příliš skoupá. Zatímco tvoje spolužačka ho klidně pozve na koncert, prostě proto, že jí zbyly lístky, ty bys v její situaci totéž neudělala. Je to prosté - ta druhá má "čisté svědomí". Nechce ho sbalit, prostě jen měla lístky navíc tak je někomu vrazila. O nic jí nejde, ale přesto je na tom líp. Co bys za to dala, být na jejím místě.
Ale jak se má On dozvědět, že jsi báječná holka, když mu k tomu nedáš příležitost…Existují i tací, kteří nezaregistrují ani více okaté náznaky. V každém případě platí heslo, že muž má být dobyvatel, ale žena ho k tomu dobývání musí "inspirovat". Tzn.že mu nabídne všechny možné příležitosti, svoje půvaby, své srdce, k tomu, aby se ten dotyčný do ni zamiloval. Je poměrně naivní myslet si, že chlapec vezme okamžitě dívku nadšeně do náručí , když za ním přijde s tím, že je do něj blázen. (pokud on sám do ní nebyl už předtím zamilovaný).
Vyznání lásky nikoho neohromí. Možná dodá tomu druhému na sebevědomí, možná ho rozhodí nebo ho nechá chladným. Ale žádné vášnivé reakce nečekejte. Proto si myslím, že v každém případě je lepší zvolit nejprve cestu kamarádskou. Navzájem se lépe poznáte, pozvání do kina od kamarádky nepůsobí nijak divně nebo snad trapně, a stane se, že máš vlastně víc, než bys měla bez kamarádství, ačkoliv s tím asi nebudeš v tu dobu souhlasit. Jak se to vyvine dál, záleží jen na vás dvou. Dobré je to, že jako kamarádka si můžeš dovolit spoustu věcí, aniž by ses za ně musela nějak stydět, protože se to dá přece obhájit jako "kamarádské"-objetí, postrkování, popovídání, škádlení, i třeba kamarádská pusa.
Má to ale jeden háček - nemusí to tak na první pohled vypadat, ale je k tomu zapotřebí obrovská síla, pokud k tomu člověku cítíš opravdu silnou lásku. To je věc, kterou obyčejná kamarádka, která necítí nic víc, nepotřebuje. Protože ať chceme nebo ne, je to přeci jen pro psychiku silné duševní vypjetí. Ale měly bychom si uvědomit jednu věc, že odmítnutí neznamená konec světa.